|
Rukopisy v SVK Olomouc
Ve Státní vědecké knihovně v Olomouci je uloženo celkem 17 rukopisů, které se věnují matematice. Rukopisy jsou psány převážně latinsky, ale zastoupeny jsou také spisy v němčině, francouzštině a češtině. Jde o tyto rukopisy:
Nejstarším rukopisem je spis P. Löschiuse Tractatus mathematicus, Commentarius in Ioannem de Sacrobosco, který původně patřil brněnským jezuitům a byl sepsán v 16. století. Kniha neobsahuje téměř žádné náčrtky či výpočty. V první kapitole se věnuje geometrii a v druhé části astronomií. Dalším ze spisů je spis Geometria Practica z roku 1640. Ten
obsahuje mnohem více náčrtků a tabulek.
![]() rukopis Geometria Practica, uloženo v SVK Olomouc, sign. M I 280 Obsah tohoto rukopisu přesně odpovídá tehdejšímu pojetí geometrie, která sloužila především k řešení praktických problémů denního života, k čemuž bylo potřeba mít dobré aritmetické základy. Neznámý autor tedy nejprve probírá sčítání, odčítání pod sebou. U násobení uvádí tabulku násobků. Dělení počítá způsobem "nad sebou". Autor se věnuje také zlomkům. V druhé části se začíná zabývat samotnou geometrií. Uvádí pojmy rovnoramenný, rovnostranný, tupoúhlý a pravoúhlý trojúhelník. V další kapitole se zabývá goniometrickými funkcemi. Uvádí tabulku hodnot sinu, tangens, a secantis úhlu. Hodnoty jsou uvedeny bez desetinné čárky a zaokrouhleny pouze na desetitisíciny. ![]() Na záver jsou uvedeny ruzné druhy spirál a poté elipsy, hyperboly a paraboly sestrojené pomocí kružnic. Objevuje se zde také grafické znázornení Pythagorovy vety. Jak už bylo zmíněno, autor tohoto spisu používá algoritmu dělení "nad sebou", který je uváděn ve všech spisech v průběhu 16. až 18. století. Jakub Kresa píše ve svém spise Arithmetica Tyro-Brunensis, vydaném v roce 1715, že tento způsob používali Španělé a Němci. Zápis podobný tomu dnešnímu používali Italové.
Algoritmus dělení "nad sebou":
Podobný obsah má spis Introductio Brevis in Libro mathematicos ze 17. století, který patřil olomouckým augustiniánům. rukopis Introductio Brevis in Libro mathematicos, uloženo v SVK Olomouc, sign. M I 420 Začíná základy aritmetiky (sčítání, odčítání, násobení a dělení nad sebou), pokračuje základními rovinnými útvary a praktickou geometrií (osa úhlu, osa úsečky, …). Autor se zabývá také rýsováním poledníků a obratníků. Kniha obsahuje také 3D obrázek. Kniha končí kapitolou o optice (lom světla). Velmi často se rukopisy věnují Euklidovým Základům a podávají výčet jednotlivých axiomů. Jedním z těchto rukopisů je Doctrina Mathematica pravděpodobně z roku 1698. rukopis Doctrina Mathematica, uloženo v SVK Olomouc, sign. M I 475
Posledním z rukopisů, o kterých bych se chtěla zmínit, je spis Praxis geometriae, trigonometriae, stereometriae pocházející z 18. století. Jde o učebnici praktické geometrie. V knize je uvedeno množství náčrtků. rukopis Praxis geometriae, trigonometriae, stereometriae, uloženo v SVK Olomouc, sign. M II 267 |