verze pro IE 4.0  

období 1579 -  1773
A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z 

 

Behm Jiří - nar. 1621, Litoměřice, zemř. 1666, Znojmo. Do řádu vstoupil roku 1636, v Olomouci učí matematiku v letech 1652 a 1657-61 dále učil logiku (1652), fyziku (1653) a metafyziku (1654). Přednášel matematiku také v Praze. Krátce před svou smrtí napsal všem svým kolegům s české provincie a prosil své bratry velmi pokorně, aby mu prominuli jeho chybné kroky. Je podepsán na úvodní straně spisu Theodora Moreta Tractatus Physico-Mathematicus De Aestu maris, Antverpy 1665.

Spisy:

  1. Propositiones Geometricae de quadratura Circuli, Olomouc 1660,
  2. Propositiones Mathematico Musurgicae, Praha 1650
  3. Propositiones physico-mathematicae de objecto potentiae visivae, Praha 1657
  4. Propositiones scientiae staticae, Olomouc 1659
  5. Arithmetica Practico-Speculativa, Olomouc 1660
  6. Propositiones Opticae, Olomouc 1652
 

Claudianus Jan - nar. 1684, Hlohov (Horní Slezsko). V Olomouci vyučoval matematiku v letech 1720-21.

 

Conradus Baltazar - nar. 1599, Nisa (Slovensko), zemř.1660, Kladsko. Vstoupil do řádu v 16 letech a vynikl nevšední učeností vůbec, zvláště pak znalostí jazyků. Vedle latiny a němčiny mluvil italsky, česky a polsky. V řečtině byl tak dobrý, že řecky psal, co mu jiní diktovali latinsky. V Olomouci učil matematiku v roce 1633-40, dále zde učil metafyziku (1638-1641), logiku (1636, 1639), fyziku (1637, 1640), učil matematiku také v Praze. Zemřel jako ředitel koleje kladské.

Spisy:

  1. Propositiones Physico-Mathematicae de natura Iridis, atque de ortu & interitu Hammae, Olomouc 1639
  2. Nova tabularum chronographicarum ratio, edita ad specimen tabulae utrisque Hemisphaerii in cono recto rectangulo, cujus basis est aequator terrae, vertex vero polus, Praha 1650
  3. Teleodoptrica - nedokončeno
 

Constantinus Jiří - nar. 1605, Mšeno nebo 1607 v Wemschen v Čechách (Řepčín u Mělníka), zemř. 1673. Byl vychován protestantsky, pak roku 1620 se stal katolíkem ve jezuitské škole a vstoupil do jezuitského řádu roku 1628, v něm působil jako učitel, správce a spirituál. V Olomouci učil matematiku v letech 1641-1642, 1654. Byl také českým misionářem. Chodil po venkově a učil zdejší obyvatelstvo, především děti, náboženství. V literatuře je znám četnými překlady i spisky vlastními. Na žádost pražského arcibiskupa přeložil spolu se Šteyrem do češtiny Nový zákon pro bibli Svatováclavskou, ale překlad nestihl dokončit, protože zemřel.

 

Cygnaeus Wolfgang - nar. 1597, Zwickau (Sasko). Matematiku učil v Olomouci v roce 1618.

 

Engler Albert - nar. 1596, Praha. V Olomouci učil matematiku roku 1629.

 

Görner Josef - nar. 1693, Vratislav. V Olomouci učil matematiku roku 1723.

 

Hancke Jan - nar. 2. 2. 1644, Nisa (Slezsko), zemř. 24. 8. 1713, Brno. V Olomouci učil matematiku v roce 1677, dále učil logiku (1678), fyziku (1679), metafyziku (1680), polemiku (1681-1682), morálku (1683), hermenautiku (1703-1704), byl také děkanem teologie 1704. Nikdy nebyl vidět, že by se kvůli něčemu rozčílil nebo měl na někoho zlost.

Spisy:

  1. Disertační práce Theses mathematicae etc., Praha 1676
  2. Genesis fontium Propositionibus physico-mathematicis illustrata, Olomouc 1680
  3. Utilitas Matheseos ad omnes fere hominum status se extendens etc. In: Acta Editorum, 1683
  4. Tenebrae summatim illustratae, Olomouc 1682
  5. Horologium noctornum magnelicum, 1683
  6. Praedictio solaris deliquii ad a. 1684
  7. Exercitatio catoptrica de idolo speculi 1685
  8. Praedictio Astronomica solaris de liquii ad Annum 1684. 12. Juli Stylo novo, Olomouc 1683
 

Hartmann Zikmund - nar. 1632, Vídeň, zemř. 17. 8. 1681, Praha. Pochází ze šlechtické rodu pánů z Klasteinu, který vzkvétal v Čechách a Braniborsku. V Olomouci učí matematiku v roce 1666, dále učil logiku (1665), fyziku (1666), metafyziku (1667), dogmatiku (1674-1676), polemiku (1675), hermenautiku (1677-1678), byl také děkanem teologie 1678. Vyučoval také v Praze a Vratislavi. Byl nazýván "českým Euklidem". Většina publikací se ztratila.

Spisy:

  1. Catoptirica illustrata propositionibus Physico-mathematicis de specutorim essetia & proprietatibus. Item de minimis & maximis specilis, Praha 1668
  2. Observatio cometae anno 1664 obsaženo v díle P. Stansela Legato Vranico
  3. Cometa Anni 1680 & 1681, Praha 1681
 

Heinrich Kryštof - nar. 1663, Bruntál, zemř. 26. 8. 1715. Do řádu vstoupil v roce 1681. V Olomouci působil v roce 1695,1697. Nebyl vyhlášen jen mezi řádovými bratry, ale i v učeném světě, korespondoval s Christianem Wolffem. Objevil jeden z druhů mikrometrie.

Spisy:

  1. Geographia curiosa et utilis in selectis CXX prpositionibus captui incipientium accommodata etc., Nisa 1710
  2. Altitudo Poli, sive Latitudo geographica Wratislaviae annis 1705 & 1766-7-8 observata, Nisa 1708
 

Hofmann Leopold - nar. 1689, Vratislav. Matematiku učil v Olomouci v roce 1722, dále učil polemiku 1733-1734.

 

Holzbacher Kristián - nar. 1659, Jablonné, zemř.  18.10.1722. Do řádu vstoupil v roce 1676. Matematiku učil v Olomouci v roce 1694, dále učil logiku (1693), fyziku (1693), metafyziku (1695).

 

Holzer František - nar. 1707, Vídeň. Matematiku učil v Olomouci v letech 1738-1742.

 

Hradský Jan - nar. asi 1640. Matematiku učil v Olomouci v roce 1672, dále učil logiku (1676), fyziku (1677).

 

Jerg Maxmilián - nar. 1712, Scherstetten (Švédsko). V Olomouci působil v roce 1745-53. Byl znám jako výborný matematik, své znalosti projevil ve válečném stavitelství zvláště 1750 při opevnění Olomouce (viz Brünner Wochenbl. 1827, Nr. 3)

 

Kochaňski Adam Adamandus - nar. 5.8.1634, Dobrzyn, zemř. 19.5.1700, Teplice v Čechách. Od roku 1659 je profesorem v Mohuči, od r. 1660 ve Florencii a v roce 1673 vyučuje matematice v Olomouci. Od roku 1677 bádá při vratislavské observatoři. Je dvorní matematik a bibliotekář Jana III.

Spisy:

  1. Observationes Cyclometricae, ad facilitandam Praxin accomodatae etc. In: Acta Eruditorum 1685
  2. Analecta mathematica sive theoreses mechanicae de natura machinarum fundamentalim, Mohuč 1660
  3. Mirabilia chronomatica, Mohuč 1687
  4. Consideratio speciminis libri de momenstis gravium authore I. Lucensi, In: Acta Eruditorum 1685
  5. Considerationes quesdam circa quadrata et cubos magicos, In: Acta Eruditorum, Lipsko 1686
 

Körber Jan - nar. 1719, Jihlava, zemř. 1762. V Olomouci učil matematiku v letech 1755-60.

Spisy:

  1. Dissertatio Mathematica de methodo et ordine in Geometria elementari servenis etc., Olomouc 1755
  2. Dissertatio Mechanico-Physica de actionibus & essectibus (effectibus) Machinarum, Praha 1761
 

Kresa Jakub - nar. 1648, Smržice u Prostějova, zemř. 1715 v Prostějově. Přišel do Brna a studoval zde na jesuitské škole. Studoval tak rychle a s takovou lehkostí, že jeho nejen jeho spolužáci, ale i učitelé museli obdivovat. Někteří ze žáků (chovanců), kteří s ním studovali v podobné škole, si ho brali na pomoc, takže s nimi opakoval, co bylo řečeno učitelem ve škole. Je zřejmé, že si jezuité nenechali ujít takovýto talent. Kresa byl přijat do řádu 1667. Poté, vykonal zkušební rok v Brně, učil několik let základy latiny na jezuitských školách, pak byl poslán na univerzitu do Prahy, aby se zabýval vyšší vědou, nejprve disputoval (vědecky rozprávěl) o matematice a filozofii a po letech také o náboženství veřejně a s velkou pochvalou svých posluchačů. Během těchto studijních let ale si rozšiřoval své znalosti jazyků, získal velké znalosti řeckého a hebrejského jazyka. Naučil se také další živé jazyky s takovou lehkostí, s jakou byl ve své rodné řeči (češtině), naučil se němčině, latinsky, němčině, italsky, španělsky, francouzsky, portugalsky. Po dokončeni studií mu přidělili hned dva úřady, a to stolici hebrejštiny na vysoké škole v Praze a k tomu kazatelský úřad v českém kostele sv. Salvatora. Oba zastával s úspěchem 3 roky. Po tuto dobu se ponořil do matematiky, čemuž položil dobře základy již na studiích. Udělal v ní takové pokroky, již v roce 1680 byl povolán učit. První rok učil v Olomouci. Zde ho poslouchal Johann Taletius, který se proslavil knihou Gemmula mathematica. Z Olomouce byl Kresa opět povolán do Praha a postaven do čela stolice matematiky. Jeho lehčí a příjemnější přednes a jeho umění tuto těžkou a suchou vědu srozumitelně učit a pro každého pochopitelně udělat, ho přiřadilo k lidem, jejichž jméno se stalo známým nejen u nás, ale i v okolních zemích. A když slyšeli o schopnostech Kresy v Madridu a královská kolej potřebovala učitele matematiky, tak mu byla nabídnuta tato stolice s mnoha výhodami. Kresa vyslyšel toto volání a odjel 1685 do Španělska. Tak tedy nastoupil na stolici matematiky na královské koleji v Madridu, tento úřad zastával 15 let. Aby co nejvíce usnadnil Španělům tuto vědu, přeložil Euklidovy Základy do jejich řeči a vydal je. Množství posluchačů na jeho přednáškách bylo tak velké, že sál mnohdy nemohl pojmout všechny zájemce. Jeho kabinet byl v druhé posluchárně, kde učil mladý španělský šlechtic, takže se Kresa celý den částečně veřejně, částečně doma zabýval vyučováním. Jeho věhlas se brzy rozšířil po celém Španělsku, že jej nazývali "Eukleidem Západu". Španělé k němu měli takovou důvěru, že než vydali nějaký matematický spis, tak ho nechali posoudit Kresou. Protože  Rakousko mělo zákonné právo na španělskou monarchii, rozhodl císař Leopold svého druhého syna Karla poslat do Španělska, protože si chtěl pojistit trůn. Hledali se lidé k princi, kteří uměli španělsky a kteří měli znalosti o tomto království. Jakub Kresa, který mluvil nejen běžnou španělštinou ale i měl mezi šlechtici, jejichž respekt a přátelství získal, mnoho známých (stoupenců), byl povolán ke dvoru a jmenován zpovědníkem dvora, se kterým odjel 1704 do Španělska as ním musel vydržet horké podmínky Barcelony vydržet. Naproti tomu měl potěšení vidět Madrid, kde 15 let žil, ale i být očitým svědkem, jak byl arcivévoda Karel jmenován španělským králem. Když ale císař Josef I. Zemřel ve Vídni, vrací se král Karel do Rakouska. Po 10 letech u dvora se Kresa rozhodl odejít do ústraní do Brna, kde roku 1715 umírá.

Spisy:

  1. Theses Mathematicas defendidas por el Exmo Sennor Don Innigo dela Cruz de la Ciutad de Cadiz, 1688
  2. Elementes geometricos de Euclides, los seis primeros Libros de los planos, etc., Brusel 1689
  3. Arithmetica Tyro- Brunensis curiosa varietate et observatione communi quidem omnium fructui, sed praeprimis Tyronibus Mathemetum utilis, Praha 1715
  4. Analysis speciosa trigonometriae sphericae, etc., Praha 1720
 

Langer Karel - nar. 1696, Landshut (Dolní Slezsko). V Olomouci učil matematiku v letech 1727-1737 a 1744.

 

Lankisch Baltazar - nar. 1676, Bunzlau (Dolní Slezsko). V Olomouci učil matematiku v letech 1709-1710, 1716-1719.

Spisy:

  1. rukopis Scripta mathematica, uložen v SVK Olomouc
 

Mitrovský Václav - nar. asi 1650, Tábor. V Olomouci učil matematiku v letech 1685-1688.

 

Moret Theodor - nar. 1602, Anteverpy, zemř. 1677, Vratislav. Po studiích byl poslán jako výpomoc do Čech. V Olomouci učil matematiku v letech 1630-31.

Spisy:

  1. Propositiones mathematicae de Celeri et Tardo naturae et armorum etc., Praha 1635
  2. Mathematicus tractatus de fontibus artificialibus, Praha 1641
  3. De aestu maris propositiones mathematicae etc., Vratislav 1665
  4. Tractatus Physico-Mathematicus De Aestu maris, Antverpy 1665
  5. Propositiones Mathematicae ex Geographia de aestu Maris propositae Honori, Vratislav
  6. rukopis Exercitationes mathematicae, physicae, poeticae, atque sermones, 1662, uloženo v pražské univerzitní knihovně
 

Mühlwenzel Ignác - nar. 1690, Cheb, zemř. 1766 v Praze. V Olomouci učil matematiku v letech 1724-1726. V Praze u něj studoval matematiku Josef Stepling.

Spisy:

  1. Fundamenta mathematica, ex arithmetica, geometrica, elementari, ac trigonometria plana selecta ..., Praha 1736
 

Patz Gabriel - nar. asi 1642. V Olomouci učil matematiku v letech 1668-1671.

 

Pflieger Kašpar - nar. 1665, Nisa (Horní Slezsko), zemř. 1730, Praha. Do řádu vstoupil roku 1682. Měl 3 knihovny. V Olomouci učil matematiku v letech 1700-1701, dále etika (1699), logika (1700), fyzika (1701), metafyzika (1702).

 

Polanský Nepomuk - nar. 1723, Brno, zemř. 1776. Do řádu vstoupil v roce 1738. V Olomouci učil matematiku v roce 1755, dále učil logiku (1755), fyziku (1756), metafyziku (1756), polemiku (1764), patristiku (1764-1768), círk. dějiny (1764-1768), hermeneutiku (1769-72), dogmatiku (1772-73).

Spisy:

  1. Elementorum algebrae brevis institutis in usum Maheseos Tyronum, Olomouc 1754
  2. Dissertatio Physica de colorum natura in opacis corporibus, Olomouc 1756,
  3. Dissertatio I. Physica de primariae iridis ortu, et natura, Praha 1761?,
  4. Dissertatio II. Physica de secundariae iridis ortu, et natura, Praha 1761?,
 

Prokop Kryštof - nar. 1658, Horšovský Týn. V Olomouci učil matematiku v roce 1696.

 

Rosický Matyáš - nar. asi 1620, Chrudim. V Olomouci učil matematiku v roce 1656.

 

Senft David - nar. 1627, Jihlava. V Olomouci učil matematiku v letech 1664-1665.

 

Scheffer David - nar. 1655, Plšť (Slezsko).V Olomouci učil matematiku v letech 1702-1703.

 

Schmidt Štěpán - nar. 1720, Janov u Děčína, zemř. 1782 v Brně. Matematiku učil na olomoucké koleji v letech 1761-1782.

Spisy:

  1. Positiones Mathematicae, Praha 1759
  2. Tabulae mathematicae Matheseos purae et architecturae utriusque principia complectentes, Praha 1757, Olomouc 1767
  3. Bergleichtungstafeln deraltermährischen Maßen mit den neu österreichischen, in Mähren eingeführten, Brno 1771
  4. Tabulae architecturae Civilis et militaris in usum auditorum, Praha 1757
  5. Tabulae geometricae in usum auditorum concinnatae, Praha 1757
 

Siebenherle Wolfgang - nar. 1602, Ergoldsbach (Bavorsko). V Olomouci učil matematiku v roce 1632.

 

Sigismundi Jiří - nar. 1589, Litoměřice. V Olomouci učil matematiku v roce 1619.

 

Slavíček Karel - nar. 1678, Jimramov (Čechy), zemř. 1735, Peking. V Olomouci učil matematiku v letech 1711-1713, dále učil hebrejštinu (1710). Vystudoval teologii a proslul jako výborný matematik a hudebník. Své matematické a hudební nadání mu poté zajistilo i slibné postavení na dvoře čínského císaře. Jeho znalosti a schopnosti oceňoval dokonce i císař Jung-čeng z madžuské dynastie, který později vypověděl všechny katolické misionáře ze svého sídelního města. Slavíček se v Číně věnoval astronomickým pozorováním a měřením a sepsal i pojednání o čínské hudbě. Otec Slavíček se záhy vpravil do čínských poměrů. V duchu akomodačních principů se oblékal do čínského oděvu a ani se nebránil, když ho "po čínsku odstříhali". Lingvistické nadání mu umožnilo, že záhy pronikl do tajů čínštiny. Učil se jí už během dlouhé plavby do místa budoucího působiště a později si poznamenal, že pro pochopení čínského jazyka je čeština mnohem vhodnější než jiné evropské jazyky, neboť Čechům nečinní potíže čínská výslovnost.

 

Stansel Valentin - nar. 1621, Olomouc, zemřel jako misionář v Americe 18. 12. 1715. Roku 1637 vstoupil do jesuitského řádu a byl profesorem rétoriky a matematiky v Praze a Olomouci (1655-56). Po vlastní žádost obdržel od svých nařízených dovolení odejít do Číny jako misionář, proto se odebral do Portugalska, naučit se důležité řeči. Během svého pobytu v Lisabonu učil několik let matematiku a v Evoře astronomii, pak roku 1663 odeplul jako misionář do Brasilie, protože neměl příležitost jít do Číny. V St. Salvadoru učil několik let morálku a poté stál v čele koleje v Bahai 1694, kde učil matematiku Španělé ho nazývají ve svých spisech Estancol. Přednášel bohosloví na koleji v San Salvadoru. Zabýval se astronomií a své poznatky posílal do Evropy. Zkonstruoval i funkční přístroj na měření nedostupných výšek, hloubek a dálek. Snažil se o sestrojení perpetuum mobile.

Spisy:

  1. Dioptra geodectica, Praha 1653
  2. Orbis Aphonsinus sive Horoscopium universale, Evra 1658
  3. Zodiacus divini doloris sive orationes XII de Christo patienta, Evra, 1675
  4. Legatus uranicus … , Praha 1683 - Uranophilus coelistis peregrimus sive Mentis Uranicae per mundum siderum peregrinantis extasis, Antverpy 1685
  5. Cursus philosophicus, Praha
  6. Mercurius Brasilicus, sive Colli et soli braziliensis oeconomica
  7. Propositiones selenographicae sive de Luna 
  8. některé jeho spisy jsou v Římě
 

Stief Gabriel - nar. 1655. Šumperk. V Olomouci učil matematiku v letech 1689-1693, dále učil logiku (1691), fyziku (1692), metafyziku (1693), polemiku (1702, 1705-1709), hermeneutiku (1706-1710), byl děkanem filosofie 1702

 

Stolz Ignác - nar. 1699, Falknov (Sokolov). V Olomouci učil matematiku v roce 1743.

 

Tesánek Jan - nar. 1728, Brandýs nad Labem, zemř. 1783. V Olomouci učil morálku v letech 1761-1762 na teologické fakultě. Je žákem Steplinga. Zabýval se teorií kuželoseček, chordálami, počtem integrálním a zvláště vynikl jako komentátor Newtonův.

 

Tillisch František - nar. 1667, Vratislav. Zemřel v Číně 1716. V Olomouci učil matematiku v letech 1704 a 1707, dále učil etiku (1702), logiku (1703), fyziku (1704), metafyziku (1705), morálku (1707-1708) Jeho jméno je uvedeno na doktorské thesi Jiřího Mletzka. Po 26 letech v řádě byl 1708 poslán jako misionář do Číny. Cestoval přes Anglii, Portugalsko a Goa a 1710 přijel do Pekingu, kde byl matematikem císaře Cambi.

 

Waldheim Karel - nar. 1670, Třebenice (Dolní Slezsko), V Olomouci učil matematiku v roce 1706.

 

Williams Thomas - nar. 1539, Oxford (Anglie), V Olomouci učil matematiku v letech 1579-1588, podle (7, str. 27) do roku 1613.

 

Worel Karel - nar. 1676, Nymburk, zemř. 1744. V Olomouci učil matematiku v roce 1714, dále učil logiku (1714), fyziku (1715), metafyziku (1715), polemiku (1721), hermeneutiku (1722-1723), byl také děkanem filosofie 1721-1722.

Spisy:

  1. Duplex manualis Mathematici Vestigium, continens varia ex arithmetica et Geographia ad usum quatidianum ac facilem documenta, Olomouc 1715
  2. Tractatus Theologico-Canonico-moralis, Praha 1723
 

Zeno František - nar. 1734, Olomouc. Přednášel v Olomouci matematiku 2 roky v konviktu, pak 6 let na univerzitě v Praze podle vlastní publikace, které po něm užíval delší dobu i jeho nástupce prof. Stanislav Vydra. Po zrušení řádu se stal správcem pražské hvězdárny. Zeno se zabýval také geologií a paleontologií. Jeho bývalý žák Josef Dobrovský vzpomíná, jaký to byl veliký asketa, jak po hodině matematiky dával po zvyku jesuitském předčítat Calendarium morientium a jak jednou se snažil přesvědčit studenty o existenci čarodějnictví poukazem na to, že církev stále ještě předpisuje proti čarám svěcené prostředky nebo jich sama užívá (Josef Dobrovský, Literarisches Magazin von Böhmen und Mähren, 1. Stück, str. 153-155)

Spisy:

  1. Elementa Algebrae, Geometriae ac Trigonometriae cum sectionum conicarum Compendio in usum auditorum, Praha 1769
 

Zimmermann Jan - nar. 18.1.1632, Praha, zemř. 22.2.1701, Chomutov v Čechách. V Olomouci učil matematiku v letech 1662-63.

Spisy:

  1. Geometrica de variis altimetriae instrumentis Anacrysis, in qua novum pantometron componitur instrumentum quodvis dimetiendi, Olomouc 1662
  2. Discursus Astronomicus de loco, magnitudine, et matera novi cometae, Olomouc 1661
  3. Sol siderum Princeps propositionibus astronomicis illustralus, Olomouc 1661
  4. Via dolorum Iesus patiens per Iobum representatus, Vratislav 1671, SVK 37.708
 

Zwicker Julius - nar. 1667, Most. V Olomouci učil matematiku v roce 1705.