verze pro IE 4.0  
 
C. k. lyceum

Období 1782 - 1827

Roku 1782 (výnosem ze dne 12. 9. 1782) byla univerzita - přes nesouhlas většiny profesorů - přeložena opět do Olomouce, ale současně degradována na tříleté lyceum. Hlavní důvodem bylo, že se císař rozhodl ponechat jen tři univerzity (ve Vídni, Praze a Lvově) a při přeložení staré univerzity na staré místo bylo snadnější ji zároveň snížit na lyceum. V téže době bylo zakázáno nazývat lyceum arcibiskupským (4. 2. 1783). Roku 1783 odebral Josef II. lyceu právo udělovat hodnost magistra. Jako lyceum existovala olomoucká vysoká škola až do roku 1827. Lyceum se lišilo od univerzity nejen menším rozsahem učení (stolic bylo méně), ale i zkrácením práv.

Císař Leopold II. (1790-92) schválil nový učební plán, vypracovaný pro vídeňskou univerzitu profesorem Karlem Ant. de Martinim, který měl být vzorem i pro jiné vysoké školy. Roku 1797 - již za císaře Františka II. - byly obnoveny direktoráty jednotlivých fakult a studium práv bylo od studijního roku 1810/11 opět rozšířeno na čtyři roky.

Kurs filozofie trval dvě léta (jak již od r. 1752) a měl 4 profesory: filozofie, matematiky, fysiky a politických věd, které byly po dvou letech připojeny zase k filozofii. Konaly se však přednášky soukromé za honorář (1786-90) a to z dějin všeobecných, věd přírodních a estetiky, což však bylo prof. Reisingerovi zakázáno (1790).

Roku 1785 zavedl císař němčinu při veřejných přednáškách na lyceu, při disputacích a zkouškách pro gradu (latinsky). Učitelům bylo dovoleno objednat si potřebné knihy z Vídně nebo jiné si vybrat s nejvyšším povolením nebo zůstat u stávajících. Později byly učebnice, především na teologických oborech, předepsány. Při učení se mělo dodržovat předepsaných učebnic.

V roce 1805 vyšla nová osnova. Obsáhlá a komplikovaná studijní osnova filozofie rozeznávala tři různé skupiny předmětů:

  1. předměty zásadně povinné pro všechny posluchače (teoretická a praktická filozofie, matematika, fysika, náboženství a dějiny)
  2. předměty povinné podle příštího povolání studujících
  3. předměty volné

V každém z obou ročníku bylo 5 předmětů.Filozofie byla povinná pro všechny další studia a trvala dva roky na lyceu a tři roky na univerzitě.

Roku 1815 byla filozofie rozšířena na 3 léta a osnova modifikována. Podle studijního plánu bylo v prvním ročníku: teoret. filozofie, elementární matematika, náboženství, dějiny, řečtina a řecká literatura, ve druhém ročníku: fysika, praktická filozofie, náboženství, historie a řečtina a řecká literatura, ve třetím ročníku: latinská filologie( latinských klasiků), Religionwissenschaft, řecká filologie pro budoucí posluchače teologie a medicíny, pro budoucí právníky. K volným předmětům náležela pedagogika (pro učitele gymnasijní a stipendisty) a zemědělství. Mimořádných přednášek byla v té době celá řada (7-10).

Tříleté studium filozofie se neudrželo; roku 1825 bylo zase redukováno pouze na dvě léta. Místo dějepisu bylo zařazena do obou ročníků latinská filologie a přírodopis i dějiny byly odsunuty mezi předměty volitelné. Ze změn je jasně vidět, jak tuhý se vedl v pozadí boj o filozofii mezi směrem přírodovědeckým a klasickým, mezi názory liberálními a konzervativními; směr klasický a novohumanistický zvítězil.

V prvním období mělo lyceum jen dvanáct profesorů, od roku 1804 však jejich počet vzrostl na dvojnásobek. Protože znatelně poklesla vědecká a publikační činnost profesorů, bylo za Leopolda II. nařízeno, aby každý profesor dal každý profesor dal tisknout aspoň dva vědecké články ročně. Za Františka II. byly znovu zdůrazněny předpisy o přísném dodržování výkladu podle učebnic, byla zostřena cenzura knih, zesílen dozor nad politickým smýšlením učitelů a zvýšeny požadavky při zkouškách. Profesorský stav velmi trpěl josefinskými reformami a neustálými poměry. Byli svázáni tuhými předpisy o přednáškách, učebnicích a zkouškách. Profesorské uniformy byly zavedeny roku 1814 a byly ze sukna barvy tmavě zelené s hnědými výložkami.

V letech 1782 - 1827 na filozofii se přednášelo střídavě německy a latinsky. Na filozofii se původně přednášelo všechno německy, od roku 1806 se učí filozofii, matematice a fysice, i řečtině latinsky. Filozofii, matematice a fyzice se začalo opět učit německy teprve 1826 (podle seznamu přednášek na lyceu).

Pro doktorát filozofie byla předepsána tři rigorosa: z filozofie, matematiky a fysiky a všeobecných dějin, resp. 50 otázek, které byly kandidátům předem sděleny. Jinak o zkouškách byly vydávány přísnější předpisy roku 1784. Byly předepsány tři známky a výkony nejlepší označovány E (nota eminentiae); druhý stupeň označován I a třetí II. Zkoušky semestrální byly odstraněny, zavedeny zkoušky hromadné během roku. Později zavedeny znovu zkoušky semestrální, ale ty se udržely jen na fakultě filozofické ještě roku 1823.

Velmi silně zasáhly do vývoje školy napoleonské války. Již v roce 1800 se mnoho olomouckých studentů přihlásilo do česko-moravsko-slezské zeměbranecké legie. Roku 1805 nemohly být pro válečné události včas zahájeny přednášky (konaly se teprve od února 1806). Napoleonské války znamenaly stálé zdražování životních potřeb. Proto musely být několikrát zvýšeny platy profesorů lycea.

Prázdniny bývaly za jezuitů až příliš dlouhé (o hlavních svátcích, vánocích, velikonocích a o letnicích, o masopustě). Hlavní prázdniny byly pak dvoje: o žních v červenci a v září a říjnu. Začátek školního roku byl 1. listopadu. Prázdniny byly zkráceny na dva měsíce a stanoveny nejdříve na červenec a srpen, později zase na září a říjen.




  
1773 - 1782 matematika
v tomto období
1827 - 1860