Státní univerzita

Období 1773 - 1782

Po zrušení jezuitského řádu byl vydán nový studijní plán pro vysoké školy rakouské monarchie. Filozofická studia trvají 2 roky: První rok se učí logika, metafyzika a základy matematiky, další rok pak fyzika. Úkolem bylo v prvním roce "neochvějně si vytvořit základy logiky, metafyziky a matematiky, v druhém roce ale fyziku vyslechnout a popřípadě ve studiu matematiky pokračovat." [ 5 ] Ten, kdo chtěl studovat ostatní předměty, musel se tak činit soukromě. Existovali 4 druhy profesorů: filozofie, matematiky, historie a filologie. Titul profesora byl chráněn a příslušel jen učitelům na veřejných akademiích, nikoli lektorům na klášterních školách. Pro ustavení profesorem nestačí již akademická hodnost doktorátu, ale roku 1774 byly předepsány tzv. konkursní zkoušky písemné a ústní, z nichž však byli jezuité vyloučeni.

Ve skutečnosti byly v Olomouci 3 učitelé těchto oborů:

  1. Matematika, mechanika a k tomu příslušející obory (vědy) - exjezuita Štěpán Schmidt
  2. Logika, metafyzika a základy práva jako je morálka
  3. Fyzika, metalurgie a jiné přírodní vědy

Pro přijetí do filozofie nestačilo vysvědčení z rétoriky a od r. 1776 byly předepsány zvláštní přijímací zkoušky. Protože již od dob jesuitských vládl ve známkování naprostý nepořádek (známky dávali profesoři libovolně, vkládali po způsobu jesuitského tzv. intermedias, takže většinou užívali stupnice 5 známek, někteří profesoři měli své vlastní stupnice), bylo po vyšetřováni r. 1777 nařízeno: známky stanoví ředitel, a aby se zabránilo omylům a podvodům, odevzdá je písemně profesorovi, který může jen připsat posudek o píli a frekvenci. Známky mohou být jen tři bez tzv. intermedií (dnes "plus", "minus"). Katalogy i se známkami se musejí předkládat guberniu a dvoru.

Titul profesora byl chráněn a příslušel jen učitelům na veřejných akademiích, nikoli lektorům na školách klášterních. Po zrušení univerzity jesuitské se poprvé o učebním úvazku profesorů, který byl stanoven na dvě hodiny denně, ačkoliv někteří jako Schanza a Monse, měli dvakrát více hodin. Pro ustavení profesorem nestačí již akademická hodnost licenciátu nebo doktorátu, ale roku 1774 byly předepsány tzv. konkursní zkoušky písemné a ústní, z nichž však byli jesuité vyloučeni.

Censura knih byla uvolněna; zemské censurní komise byly zrušeny, ale revisní úřad gubernia trval dále. Filozofická fakulta si kupovala knihy z vlastních prostředků, kteří půjčovali učitelům (formální knihovna neexistovala).

Němčina měla být již v letech padesátých pěstována hlavně na gymnáziích, ale také na filosofii konaly se přednášky z fyziky a přírodopisu německy. Také nařízení Marie Terezie z roku 1763, které se týkalo vyučování české řeči, bylo omezeno na školy nižší a na gymnázium. Úřední akty se konaly vždycky jazykem latinským.

Zkoušky na hodnosti akademické byly omezeny, disputace a polemiky prohlášeny za zbytečné (3. listopadu 1777). Pro dosažení doktorátu byla stanovena čtyři rigorosa a dvě veřejné disputace o některé z padesáti otázek (30. srpna 1777). Tištěná pojednání měla nahradit dřívější punkturu. Při příležitosti promoci vydávali profesoři často svá pojednání nákladem promovovaných. Na filozofii byly zavedeny tři přísné zkoušky: z teoretické a praktické filozofie, z matematiky a fyziky a ze všeobecných dějin. Z ostatních předmětů stačila vysvědčení o zkouškách semestrálních. Obsah disertací studentských se mění. Místo traktátů teologicko-scholastických se množí pojednání matematicko-astronomická a fyzikální (o postavení Slunce, o slunečních skvrnách, o tvaru Země, …). Magisterium nebo doktorát nebyly podmínkou pro přijetí do teologie.

Roku 1774 potvrdila Marie Terezie dosavadního kancléře Fr. Šubíře jako vrchního ředitele univerzity. Tříleté období jeho neomezené vlády bylo na vysokém učení dobou zmatků a rozporů. Teprve po Šubířově smrti roku 1777 bylo zahájeno na základě stížností pokrokových profesorů (Monse, Karpe, Schulz) vyšetřování, jež vedl předseda nově zřízené dvorské komise gubernální rada de Ville; druhé ještě důkladnější vyšetřování řídil později vyšetřování řídil později probošt M.S. Wittola.

Jedním z důsledků zjištěných závad v chodu školy bylo v roce 1778 přeložení univerzity do Brna, které v té době již bylo nesporně hlavním městem Moravy.

Za čtyřletého pobytu univerzity v Brně rozvinuly její profesoři pozoruhodnou vědeckou činnost. Za poslední dvě léta v Brně zavládla v Brně v profesorském sboru harmonie a také společenské styky byly živější. Svou vědeckou činností se univerzita velmi povznesla, jak také prohlašovali profesoři Gapp, Carl, Monse, Bartl, Niering a Lauber, když po přeložení do Olomouce žádali, aby byly univerzita zase vrácena Brnu.




  
1747 - 1773 matematika
v tomto období
1782 - 1827