Jezuitská univerzita

Období 1620 - 1747

Návštěva univerzity byla v této době odvislá od událostí živelných (mor), válek, obsazení koleje vojskem apod. Sotvaže školy roku 1621 začaly, byly přerušeny v roce 1623 morem, přičemž se jezuité uchýlili do Čejkovic, do Štramberka a Budišova. V roce následujícím otevřeny byly jen školy humanitní, 10 let poté zemřelo za moru několik profesorů. Dále byly školy uzavřeny za švédské okupace od září 1643 do roku 1650. Také v nebezpečí tureckého vpádu roce 1663 a před obležením Vídně roce 1683 byly školy zavřeny. Roku 1715 byly studie přerušeny velkým morem, za něhož byla doržována přísná karanténa kolem celého města pomocí vojska.

Filozofické studium bylo od roku 1652 tříleté a obsahovalo přednášky z logiky, fyziky s matematikou a metafyziky, k níž byla již v roce 1637 připojena etika. Také zde se profesoři měnili a jedině v matematice nastává specializace, takže ji častěji přednáší jeden a týž profesor. Stolice jednotlivých předmětů nebyly v tom smyslu jako dnes, nebyly obsazovány pouze určitým profesorem; mezi jezuity byl dostatečný počet kněží učených se znalostí více oborů. Přednášející se střídali v různých předmětech nejen na téže univerzitě, nýbrž panovala neustálá čilá výměna sil mezi akademií olomouckou a pražskou a kolejemi vůbec.

Zkoušky na akademii byly několika druhů. Konaly se každoročně o velikonocích ("prohationes vernales") a koncem školního roku ("finales"), zkoušky závěrečné a zkoušky přísné "pro gradibus". První zkouška na filozofii "praembulus laurus", čili "prima laurea", tj. bakalaureát, byla nižším stupněm akademické hodnosti, magisterium, zvané "peripathetica honoris palma" byl druhý stupeň, jenž byl udělován po absolvování metafyziky. Ze všech částí filozofie (50 otázek) se disputovalo před udělením doktorátu. Disputace byly ústní úvahy o sporných otázkách, někdy to byly až hádky o důležitém, převážně vědeckém předmětu. Byly konány veřejně před posluchači. Cílem disputací bylo předvést svou učenost a znalost svého oboru a zároveň svou řečnickou obratnost. Před zkouškami dávali si kandidáti gradů tisknout teze, o kterých měli disputovat. Tyto tisky ("emblemata") byly často velmi pěkné a nákladné mědirytiny s obrazy svatých, symboly věd apod., ke kterým byly připojeny otázky disputace s udáním, kdy a kde se disputace koná. Zámožnější kandidáti si nechali tisknout celé knihy, obyčejně s věnováním některé vynikající osobě (biskupovi, zemskému hejtmanovi, císaři …). Kromě toho si dávali kandidáti tisknout menší pozvánky rovněž s výčtem tezí, které se vyvěšovali veřejně. Některé z těchto tezí se dochovaly a jsou uschovány v Zemském archívu v Opavě, pobočka Olomouc.

Předmět a obsah disputací a disertací studentských (uvádí je letopisec v análech Cerroni 1-61 a I-65) v letech 1621-1747 je většinou rázu dogmatického (o svátostech, o zpovědi, ...), polemického (o bludech kacířských, které se vyvracejí), z církevního práva. Poměrně málo je věnováno historii a fyzice.

Literatura profesorů akademie je stejného obsahu. Psána je většinou latinsky a pouze výjimečně česky a německy, ačkoli profesoři byli již téměř všichni původu domácího.




  
1573 - 1620 matematika
v tomto období
1747 - 1773