C.k. Lyceum a C. k. Františkova univerzita 

Období 1782 - 1853 (1. část)

Výnosem ze dne 12. září 1782 byla univerzita, přes nesouhlas většiny profesorů, přeložena opět do Olomouce, ale současně degradována na tříleté lyceum. Hlavní důvodem bylo, že se císař Josef II. rozhodl ponechat jen tři univerzity (ve Vídni, Praze a Lvově) a při přeložení staré univerzity na staré místo bylo snadnější ji zároveň snížit na lyceum. Roku 1783 odebral Josef II. lyceu právo udělovat hodnost magistra. Jako lyceum existovala olomoucká vysoká škola až do roku 1827. Roku 1785 zavedl císař němčinu při veřejných přednáškách na lyceu, při disputacích a zkouškách pro gradu.

Hlavní zásady, které vnáší císař Josef do školství, jsou užitečnost a praktičnost. Omezují se výklady teoretické, neboť na ně není čas, podporují se co nejvíce praktická studia a vyučování se stává snůškou maxim a hlavně jejich praktického použití, takže nevyčerpává teoretických základů, postrádá návodu skutečné vědecké práci. Aby se praktického vyučovacího cíle dosáhlo co nejbezpečněji a nejrychleji, stará se vláda o učebnice. Profesoři se neměli ani v nejmenším odchylovat od učebnic. Protože znatelně poklesla vědecká a publikační činnost profesorů, bylo za Leopolda II. nařízeno, aby každý profesor dal tisknout aspoň dva vědecké články ročně. Profesorské uniformy byly zavedeny roku 1814 a byly ze sukna barvy tmavě zelené s hnědými výložkami.

Pro doktorát filozofie byla předepsána tři rigorosa: z filozofie, matematiky a fyziky a všeobecných dějin, celkem 50 otázek, které byly kandidátům předem sděleny.

Celkem se z Brna přestěhovalo 12 učitelů, z toho na filozofické fakultě 3 učitelé, mezi nimi Franz Conrad Bartl (1750 - 1813), který nahradil Štěpána Schmida, který zemřel v Brně 1783. Bartl studoval gymnázium ve Slavkově, poté matematiku, práva a filozofii v Praze, kde byl také promován doktorem filozofie. Učil na tzv. normální škole, poté byl roku 1779 jmenován mimořádným profesorem v Praze a roku 1782 přišel do Olomouce na lyceum jako řádný profesor matematiky. Roku 1793 se stal rektorem lycea. V Olomouci učí od roku 1783 do roku 1813, kdy umírá. Když se stal profesor filozofie Franz Karpe roku 1786 kancléřem filozofie na vídeňské univerzitě, přišel na jeho místo v Olomouci Franz Reisinger, který si mimo jiné poznamenal: "Pan F. Bartl, učitel matematiky, direktor filozofického studia, příjemný a dobrý muž za katedrou, ale ve vlastním životě prkenný a ve styku s alzuguter Geselschafter (společníky), je ostatně jistě dobrý matematik." [ 5 ]

František Konrád Bartl je vynálezcem harmoniky s klaviaturou. Jeho nástroj se nalézá v císařsko-královském fyzikálním kabinetě ve Vídni. Bartl je autorem několika pojednání, ta však svým zaměřením nepřesahují rozsah matematiky v povinném kursu na filozofické fakultě. Jeho učebnice jsou poplatné názorům a poučkám Wolffovým. Zabývají se např. některými složitějšími problémy praktické aritmetiky a úrokování (Abhandlung von der Interessenrechnung, Olomouc, 1796) a elementární a analytické geometrie (Erläuterung der nöthigsten Gegenstände aus der Geometrie, Olomouc, 1801). Zabývá se také počítáním v různých číselných soustavách (Abhandlung von allen möglichen Arithmetiken, Olomouc 1781). Ve spisu Erläutungen der nöthigsten Gegenstände aus der Buchstabenrechenkunst und Algebra, Olomouc 1802 se věnuje algebře. Spis Kurzer Lehrbegriff von dem nöthigsten Gegenständen aus der höheren Mathematik mit Rücksicht auf höhere Geistesbildung, Brno 1808 napsal Bartl jako "prostředek pro studium astronomie, mechaniky a optiky", jak uvádí v předmluvě.


zvětšit

                        zvětšit                         



zvětšit

spis F. K. Bartla, uloženo v SVK Olomouc sign. 36.148


První rok (1783/1784) učí Bartl podle stejných učebnic jako před ním Schmidt. V roce 1785 nastává změna. Bartl přednáší v prvním ročníku pravděpodobně německy Elementární matematiku ("Reine Mathematik"). Učí se výtah z prvního svazku Wolfovy učebnice Anfangsgründe aller mathematischen Wissenschaften celkem 9 hodin týdně. V druhém ročníku (2 hodiny týdně) vede Bartl přednášky z Aplikované matematiky ("Angewandte Mathematik") podle učebnice Abrahama Gotelfa Kärstnera Anfangsgründe der Mathematik, která byla doporučena pro olomouckou univerzitu 12. července 1784. Šlo o poměrně moderní a dobře zpracovaný přehled matematiky, ze kterého však bylo nutno vybírat. Od školního roku 1792/1793 přednáší německy Bartl ve druhém ročníku Aplikovaná matematika podle vlastní učebnice a soukromě přednášel německy podle vlastního spisu praktickou geometrii. Tento studijní plán matematiky zůstává beze změn až do roku 1805, pouze od roku 1798 se i Elementární matematika učí německy.

Vedení filozofické fakulty vydávalo požadavky ke zkouškám. Spisek vždy obsahoval jméno zkoušejícího a seznam zkoušených. Takto například vypadaly požadavky prof. Bartla, vycházejícího z Wolffova kompendia:

1.
Aritmetika obecná (Aritmetica vulgaris)
(a)
Číslo a jeho zápis
(b)
Číslo celé sčítat, odčítat, násobit a dělit
(c)
Vlastnosti poměrů a čísel
(d)
Desetinná čísla sčítat, odčítat, násobit a dělit
(e)
Druhá a třetí mocnina a odmocnina z celého i desetinného čísla
(f)
Přirozený logaritmus a jeho hlavní vlastnosti
(g)
Zlomky desetinné sčítat, odečítat, násobit a dělit a z nich druhou a třetí odmocninu
2.
Aritmetika "krásná" (Aritmetica speciosa)
(a)
Zlomky racionální (Quantitates rationales) sčítat, odčítat, násobit a dělit
(b)
Zlomky iracionální ( Quantitates irrationales) sčítat, odčítat, násobit a dělit
(c)
"Krásnou" aritmetiku aplikovat na následující teorii
3.
Algebra
(a)
Vyřešit rovnici prvního stupně
(b)
Z rovnice kvadratické prostou (pura) odmocninu vypočítat
(c)
Z rovnice kvadratické doprovodnou (assecta) odmocninu vypočítat
(d)
Znalosti algebry aplikovat na problémy aritmetiky

V roce 1805 vyšla nová osnova. Od roku 1806 je již v prvním roku filozofie je do matematiky zahrnuta i aplikovaná matematiky. Celkem spolu s elementární matematikou ji učí Bartl 9 hodin týdně, a to latinsky podle svých spisů a Wolffa. Ve druhém ročníku, zůstává Aplikovaná matematika (4 hodin týdně) a v rámci mimořádných přednášek se v letním semestru koná 1 hodina týdně Praktické geometrie v německém jazyce.

Od roku 1807 chybí v druhém ročníku Aplikovaná matematika (spojila se ve druhém ročníku s fyzikou) i mimořádné přednášky. Krátce (v roce 1812) učí Bartl podle učebnice Metzburgovy.

Po smrti Bartla (1813) je uveden v seznamu přednášek z roku 1815 u přednášek z matematiky o Ildephonsus Steinhebel (nar. 1785), profesor fyziky. Ten v tomto roce supluje Elementární matematiku, přednáší podle Metzburgovy učebnice 7 hodin týdně.