verze pro IE 4.0  
Státní univerzita

Období 1773 - 1782

Po zrušení jezuitského řádu byl vydán nový studijní plán pro vysoké školy rakouské monarchie. Filozofická studia trvají 2 roky: První rok se učí logika, metafyzika a základy matematiky, další rok pak fyzika. Úkolem bylo v prvním roce "neochvějně si vytvořit základy logiky, metafyziky a matematiky, v druhém roce ale fyziku vyslechnout a popřípadě ve studiu matematiky pokračovat." [ 5 ] Ten, kdo chtěl studovat ostatní předměty, musel se tak činit soukromě. Existovali 4 druhy profesorů: filozofie, matematiky, historie a filologie. Titul profesora byl chráněn a příslušel jen učitelům na veřejných akademiích, nikoli lektorům na klášterních školách. Pro ustavení profesorem nestačí již akademická hodnost doktorátu, ale roku 1774 byly předepsány tzv. konkursní zkoušky písemné a ústní, z nichž však byli jezuité vyloučeni.

Ve skutečnosti byly v Olomouci 3 učitelé těchto oborů:

  1. Matematika, mechanika a k tomu příslušející obory (vědy) - exjezuita Štěpán Schmidt
  2. Logika, metafyzika a základy práva jako je morálka
  3. Fyzika, metalurgie a jiné přírodní vědy

Zkoušky na hodnosti akademické byly omezeny, disputace a polemiky prohlášeny za zbytečné (3. listopadu 1777). Pro dosažení doktorátu byla stanovena čtyři rigorosa a dvě veřejné disputace o některé z padesáti otázek (30. srpna 1777). Tištěná pojednání měla nahradit dřívější punkturu. Při příležitosti promoci vydávali profesoři často svá pojednání nákladem promovovaných. Na filozofii byly zavedeny tři přísné zkoušky: z teoretické a praktické filozofie, z matematiky a fyziky a ze všeobecných dějin. Z ostatních předmětů stačila vysvědčení o zkouškách semestrálních. Obsah disertací studentských se mění. Místo traktátů teologicko-scholastických se množí pojednání matematicko-astronomická a fyzikální (o postavení Slunce, o slunečních skvrnách, o tvaru Země, …). Magisterium nebo doktorát nebyly podmínkou pro přijetí do teologie.

Na univerzitě působí dále exjezuita Štěpán Schmidt, "který již zastával úspěšně tento úřad." [ 5 ]

Ve školním roce 1775/1776 učí latinsky prof. Štěpán Schmidt podle vlastní práce jednu hodinu denně v prvním ročníku Elementární matematiku, aritmetiku, geometrii, trigonometrii, analytickou geometrii a architekturu ("Matheoses Elementa, Arithmeticam, Geometriam, Curvarum & Architectura"). Od školního roku 1778/1779 přednáší Schmidt Elemantární matematiku ("Mathesim Elementarem Puram") podle Wolffova kompendia a aplikace matematiky ("Mathesim Applicatam") podle Wolffovi a Biwaldovi učebnice Institutiones Physicae succinctiores. Poočet vyučovacích hodin zůstává stejný.

Wolffova učebnice byla poprvé vydána v Magdeburgu roku 1717 pod názvem Elementa matheseos universae. Wolff se snaží vyložit matematiku podle tehdejších zásad, zahrnuje do svého díla mnoho praktických návodů v aritmetice a jeho geometrie obsahuje nejen mnoho praktických příkladů, ale uvažuje i o konstrukcích jednak na papíře, jednak na poli a v kameni. Wolffovo kompendium obsahovalo také aplikace matematiky ve fyzice a v dalších oborech až po vojenskou architekturu.

Učebnice nebyly předepsány Vídní. Filozofická fakulta si kupovala knihy z vlastních prostředků a poté je půjčovala učitelům (formální knihovna neexistovala).

Kolem roku 1774 byla "sbírka matematických a fyzikálních nástrojů, mezi kterými je mnoho potřebného, v nepořádku". [ 5 ] Při stěhování do Brna měla být uspořádána a inventarizována exjezuitou Schmidtem. O spojení matematického muzea s fyzikálním kabinetem, které direktor filozofické fakulty Karpe navrhl, mohlo být provedeno až po úspěšném přemístění univerzity do Brna.

Roku 1778 byla univerzita přeložena do Brna, které v té době již bylo nesporně hlavním městem Moravy. Za čtyřletého pobytu univerzity v Brně rozvinuly její profesoři pozoruhodnou vědeckou činnost. Za poslední dvě léta v Brně zavládla v Brně v profesorském sboru harmonie a také společenské styky byly živější.