Jezuitská univerzita 

Období 1620 - 1747 (4. část)

Jedním z nevýznamnějších matematiků, působících v Olomouci, je Jakub Kresa (1648 - 1715). Kresa přichází do Olomouce v roce 1683 a přednáší zde matematiku do roku 1684, kdy odchází do Prahy.

Jakub Kresa se narodil v rolnické rodině ve Smržicích u Prostějova. Jezuitské gymnázium vystudoval v Brně. Studoval tak rychle a s takovou lehkostí, že ho nejen jeho spolužáci, ale i učitelé museli obdivovat. Sám doučoval své spolužáky. Je zřejmé, že si jesuité nenechali ujít takový talent. Kresa byl přijat do řádu roku 1667. Poté, co vykonal zkušební rok v Brně, učil několik let základy latiny na jezuitských školách, poté byl poslán na univerzitu do Prahy, aby se zabýval "vyšší" vědou, nejprve disputoval veřejně s velkou pochvalou svých posluchačů o matematice a filozofii a po letech také o náboženství. Během těchto studijních let si také rozšiřoval své znalosti jazyků a naučil se řeckému a hebrejskému jazyku. Naučil se také další živé jazyky s takovou lehkostí, s jakou mluvil ve své rodné řeči - češtině. Mluvil německy, latinsky, italsky, španělsky, francouzsky, portugalsky. Po dokončení studií mu byly přiděleny hned dva úřady, a to stolice hebrejštiny na vysoké škole v Praze a k tomu kazatelský úřad v českém kostele sv. Salvatora. Oba úspěšně zastával tři roky. Kresa byl často pověřován i diplomatickým jednáním. Za selského povstání v severních Čechách v roce 1680 byl vyslán jako zprostředkovatel mezi jezdeckým plukem generála Viléma Haranta z Polžic a povstaleckými selskými oddíly.V této době se ponořil do matematiky, které se věnoval již na studiích. Udělal v ní takové pokroky, že již v roce 1680 byl povolán učit. V roce 1681 byl ustanoven profesorem hebrejštiny na olomoucké univerzitě a ve letech 1683-1684 zde vyučoval i matematiku. Kresa zde předsedal obhajobě disertace Jana Taletia, která se týkala výpočtu zatmění Slunce a Měsíce podle tabulek. Jan Taletius se později proslavil knihou Gemmula mathematica sive ars liberatis etc., Bregae. Z Olomouce byl Kresa opět povolán do Prahy a postaven do čela stolice matematiky. Díky svým srozumitelným přednáškám a snaze přiblížit "tuto těžkou a suchou vědu" každému, se Kresa stal známým nejen u nás ale i v okolních zemích. O jeho schopnostech slyšeli v Madridu a královská kolej mu nabídla uvolněnou stolici matematiky. Kresa přijal toto pozvání a přichází roku 1685 do Španělska, kde zůstal 15 let. Jeho kabinet byl v posluchárně, kde učil mladý španělský šlechtic, takže se Kresa celý den částečně veřejně, částečně doma, zabýval problematkou vyučování. Aby co nejvíce usnadnil Španělům studium matematiky, přeložil Euklidovy Základy do španělštiny (Elementes geometricos de Euclides, los seis primeros Libros de los planos, etc., Brusel 1689). Jeho věhlas se brzy rozšířil po celém Španělsku. Španělé nazývali Kresu "Eukleidem Západu" a měli k němu měli takovou důvěru, že než vydali nějaký matematický spis, tak ho nechali posoudit Kresou. Po smrti krále Karla II. Španělského se vrací Kresa do Čech, kde učil teologii a získal doktorát teologie. Dva roky se zabýval spornými otázkami víry, zároveň dával soukromé hodiny matematiky a obstarával přístroje do matematického kabinetu. Císař Leopold I. si ho vyvolil za zpovědníka, učitele a duchovního rádce arcivévody Karla (pozdějšího císaře Karla VI.) a ve funkci osobního zpovědníka zůstal, i když se Karel ujal španělského královského trůnu. Kresa se tak na krátko vrací do Španělska. Po 10 letech života u dvora odchází do ústraní a roku 1715 umírá v Brně.

Z roku 1685 se nám dochovaly Kresovy pražské univerzitní přednášky, které zapsal bakalář a Kresův posluchač Kryštof John pod názvem Mathematica in universitate Pragensi tradica a P. Jacobo Kreysa ... excerpta anno 1685. Tento rukopis je uložen ve Strahovké knihovně.

Z Kresových španělských disertačních prací je v pražské univerzitní knihovně uložena disertace Theses mathematicae defendidas por el Ex. mo Seňor Don Innigo de la Cruz ... en colegio de la Compaňia de Jesus de Ciudad de Cadiz, 1688, která obsahuje přehled matematiky, zvláště z aritmetiky, zlomky a logaritmy, trigonometrii rovinnou i sférickou, astronomii, algebru a vojenskou architekturu.

Za svého druhého působení v Praze, přestože učil teologii, soustředil Kresa kolem sebe kruh nadšených žáků, jímž přednášl soukromě "analysin speciosam", tj. algebru. Jeden z nich, hrabě Ferdinand Herberstein, uveřejnil některé jeho myšlenky v "Acta Eruditorum" roku 1711.

Kresa se proslavil především posmrtně vydaným dílem Analysis speciosa trigonometriae sphericae, etc., Praha 1720. Kresův rukopis přepisovali pro tisk jeho žáci, František Tillisch a zvláště Karel Slavíček, kteří později vyučovali na olomoucké akademii. V Kresově době se ještě trigonometrické věty vyvozovaly pouze geometricky a znalosti o průběhu goniometrických funkcí přes všechny výpočty 17. století zůstávaly velmi nepřesné. Kresa jako první zavedl do trigonometrie algebraický počet. Ukázka ze spisu je uvedena v kapitole Ukázky ze spisů - Jakub Kresa.

 

spis J. Kresy, uloženo v SVK Olomouc, sign. 9.393 
zvětšit

Ve spisu Arithmetica Tyro-Brunensis curiosa varietate et observatione communi quidem omnium fructui, sed praeprimis Tyronibus Mathemetum utilis, Praha 1715 shrnuje poznatky o základních aritmetických operacích (podrobněji viz 2.2 Praktické příklady). Na úvodní straně není uveden autor spisu, spodní řádek je odříznut, takže není také uveden rok vydání. Quido Vetter uvádí v [ 19 ] , že rukopis tohoto díla Kresa odevzdal do akademické tiskárny před svým druhým odchodem do Španělska. Ukázka ze spisu je uvedena v kapitole Ukázky ze spisů - Jakub Kresa.


spis J. Kresy, uloženo v SVK Olomouc, sign. 10.501
zvětšit