verze pro IE 4.0  
   
Jezuitská univerzita 

Období 1573 - 1620

Olomoucká univerzita byla založena jako kolej řádu Tovaryšstva Ježíšova, jehož posláním bylo konání misionářské činnosti (šíření katolictví) a vyučování. Jezuité přicházejí do Olomouce na pozvání biskupa Viléma Prusínovského na jaře roku 1566 a zakládají zde jezuitskou kolej. Slavnostní přednáškou Bartoloměje Weissaga o slávě a užitečnosti věd byl 4. října 1566 zahájen první studijní rok na olomouckých jezuitských školách. Císař Maxmilián II. udělil 22. prosince 1573 koleji právo promoční a všechna ostatní práva, kterých požívaly tehdejší západoevropské univerzity. V Praze vznikla jezuitská akademie roku 1562, tedy na konci 16. století existují v českých zemích tři vrcholné vzdělávací instituce - dvě jezuitské univerzity a starodávná Karlova univerzita, která však končí po bitvě na Bílé hoře (1620).

Jezuité nevytvořili zcela originální pedagogický systém, čerpali z osvědčených zdrojů, ale dokázali svým učebním metodám i obsahu výuky vtisknout pevný a sevřený řád. Definitivní Studijní řád byl schválen až v roce 1599, znám je pod názvem "Ratio et institutio studiorum" autora Claudiua Aquavivi. Studia jsou rozdělena na školy nižší (studia inferiora, studia humaniora), kde se učí latina, řečtina, náboženství, a na školy vyšší (studia superiora). Do těchto typů škol přicházejí chlapci ve věku 13 - 14 let. Studia jsou rozdělena na filozofická a teologická. Filozofická studia trvají 3 roky a vyučuje se 2 hodiny denně (1 hodina dopoledne, 1 hodina odpoledne). První rok se učí logika, druhý rok fyzika a v posledním roce se učí metafyzika (názvy předmětů jsou převzaty z titulů Aristotelových věd). K tomu se učí druhý rok třičtvrtě hodiny matematika a některé kapitoly ze zeměpisu nebo astronomie. Ve třetím roce je připojena dále etika. Po třetím roce se konají zkoušky z veškeré filozofie. Ti, co obstáli, byli připuštěni ke studiu teologie.

Vidíme tedy, že filozofická studia tvoří předstupeň pro výchovu kněží. Matematika však nebyla, na rozdíl od fyziky a astronomie, ideologicky závadnou, a tak bylo jezuitů, dovoleno se jí věnovat. Učiteli na jezuitských školách mohli být až do poloviny 18. století pouze příslušníci řádu Tovaryšstva Ježíšova. Většina tehdejších učitelů byla velmi všestranná a vyučovali několika předmětům (fyzika, teologie, dogmatika, …). Obvyklé bylo časté střídání učitelů, protože jezuité v rámci svého misionářského poslání putovali mezi jezuitskými kolejemi, zejména mezi Prahou, Olomoucí a Vratislaví. Při matematických přednáškách se studující vzdělávali především v aritmetických základech a studovali Euklidovy Základy.

Postupně v Olomouci vznikla fakulta filozofická, teologická (1582) a právnická (1679). Koncem 18. století přibyl lékařsko-chirurgický ústav. Filozofické studium začíná roku 1576, a to přednáškami z logiky Angličana Jiřího Varuse. První přednášky z matematiky vedl od roku 1579 další Angličan Thomas Willianus (nar. 1539). Williams působí v Olomouci do roku 1588 podle [ 8 ] nebo podle [ 6 ] až do roku 1613.

Dalším doloženým vyučujícím matematiky je až v roce 1618 Wolfgang Cygnaeus (nar. 1597). V následujícím roce (1619) učí matematiku Jiří Sigismundi (nar. 1589).

     
1620 - 1747